Vydání knihy - Ochrana osobnosti v common law a v českém právu

22/11/16 | Události

Advokátka Eva Ondřejová vydala knihu Ochrana osobnosti v common law a v českém právu. Kniha popisuje úpravu zemí common law - Velká Británie, Nový Zéland, Austrálie, Kanada, dále USA, Irsko, Skotsko ve srovnání s českou ochranou osobnosti. Kniha vychází z disertační práce, na základě které získala titul Ph.D.

Publikace si klade za cíl předložit komparativní srovnání právního institutu ochrany osobnosti ve dvou právních systémem, a to v common law a v kontinentálním právu, jehož je český právní řád představitelem. Komparace je systematicky vedena na koncepčním zakotvení ochrany osobnosti a pojetí osobnosti v obou právních řádem. Na základě extrahování obecné koncepce je proveden výklad ochrany jednotlivých osobnostních atributů, a to cti a důstojnosti, soukromí, včetně harassmentu, podoby a osobních údajů. S ohledem na to, že právo common law zabezpečuje ochranu jednotlivých aspektů osobnosti samostatnými žalobními nároky, je výklad rozložen do kategorií dle těchto žalobních návrhů.

Výklad je proveden metodou systematickou, historickou a komparativní. Historický vývoj je nutný pro správné pochopení podstaty ochrany nejen z hlediska hmotného, ale i procesního práva. Systematický a teleologický výklad se zaměřuje na legislativu a judikaturu v daných právních řádech a komparativní metodou jsou položeny základy pro zhodnocení shod a rozdílů mezi danými právními systémy.

Výklad jednotlivých oblastí ochrany osobnostních aspektů je založen na zkoumaných aktuálních případech, které vývoj právního řádu přizpůsobují změněným společenským podmínkám. Výklad se dále přesouvá k prostředkům nápravy způsobené újmy, morální i materiální, a bylo nutno blíže zkoumat procesní instituty, které jsou pro dané žaloby přípustné. Krátký exkurz je proveden do práva veřejného, a to trestního, neboť zejména v souvislosti s novými možnostmi zásahu do osobnostních práv pomocí elektronické komunikace, právní řády musely přizpůsobit právo vážným důsledkům, které mají virtuální zásahy do reálného života obětí. Další oblastí elektronického prostředí je otázka odpovědnosti za neoprávněný zásah do osobnostních práv, v souvislosti s odpovědností provozovatelů internetových služeb, autorů anonymních tvrzení či postavení běžných osob, jako jsou blogeři a uživatelé sociálních sítí.

Samostatnou kapitolu tvoří představení samoregulačního systému v common law, který doplňuje soudní ochranu občanů proti zásahům do svých osobnostních práv. Opět je nutno vysvětlit důvody vzniku samoregulace s odkazem na přístup k soudu. Nastíněn byl vývoj samoregulačních orgánů, jejich pravomoce, působnost a rozhodovací činnost, která ovlivňuje soudní ochranu a rovněž tak legislativu.

Z práva anglického se výklad pro ucelenost přesouvá do skotské právní enklávy a do práva Severního Irska. Jsou nastíněny hlavní rozdíly a odklony od anglického právního řádu. Výklad pokračuje představením právní úpravy osobnostních práv ve vybraných právních řádech zemí Commonwealthu, které mají dopad na vývoj práva anglického a amerického. Mezi ty patří Nový Zéland, Austrálie a Kanada. Zkoumány jsou hlavní rozdíly a důvod jejich významnosti v common law. Výklad je systematicky veden pouze u zkoumaných oblastí, a to k ochraně cti a důstojnosti, soukromí a podoby. Následuj výklad Irska a práva USA. V USA je předmětem především popis hlavních rozdílů. Výklad si neklade za cíl představit komplexní problematiku úpravy osobnostních práv v právu americkém, nicméně doplnit výklad anglického práva tak, aby nedocházelo k časté záměně práva amerického a anglického v jedno. Klíčovým rozdílem je pojetí odpovědnosti a svobody projevu a dále právo na ochranu komerčního využití osobnostních práv, která je v právu americkém nejvíce propracovaná.

Pro potřeby komparace je vybrán jako představitel kontinentální úpravy český právní řád. Publikace se věnuje obecnému pojetí všeobecného osobnostního práva v historickém a současném kontextu. Dále se výklad přesouvá k jednotlivým dílčím osobnostním právům a jejich ochraně. Výklad se zabývá prostředky nápravy, které jsou v českém právním řádu dostupné a poukazuje na aplikační a procesní obtíže.

V komparativním shrnutí je provedena analýza ovlivňování těchto právních řádů v posledních desetiletí, zejména v souvislosti s recepcí práva a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvoru Evropské unie. Na praktických příkladech jsou nastíněny aplikační problémy z toho plynoucí, včetně možností obohacení obou právních řádů, kam patří především veřejný zájem a test proporcionality na straně common law a právo na odpověď a přístup k soudu na straně kontinentálního práva. V závěru pak jsou shrnuty hlavní klíčové principy obou právních řádů, rozdíly a společné znaky.

Pro výklad jsou užívány klíčové historické i aktuální soudní spory. Překlady cizojazyčné literatury, zákonů a judikatury jsou provedeny původně, přičemž některé výrazy jsou ponechány v originále z důvodu nemožnosti nalezení českého ekvivalentu. K historické metodě sloužil i jediný český zdroj, a to příručka k právu na ochranu cti v právu anglickém, publikovaná před sto deseti lety. 

Newsletter

Nechte se jednou za čtvrt roku informovat o našich názorech a analýzách

Přihlásit k odběru

Kontakt

eva.ondrejova@ondrejova.cz  |  +420 777 086 287
Palác Adria Jungmannova 31 110 00 Praha 1 Kontakty podrobně