Sexy 40 and young men sperm doners

Tikot biologických hodin se zastavit nedá. Plodnost ženy je prostě omezená. A ve věku okolo čtyřiceti let tikají opravdu silně. Mnohé ženy ve věku čtyřicítky na svůj věk nevypadají, ani se tak nechovají a necítí, příroda se ale ošálit nedá, a pokud žena touží po dítěti a nemá ho, začíná tuto otázku velmi intenzivně řešit.

Jak za situace, kdy nemá partnera, se kterým by rodinu založila? Jak v době, kdy okolo sebe vidí boje o dítě, kdy je matkám upírána jejich role ve jménu práva otce na dítě i když je dítě kojeno? Jak v době, kdy každá druhá její kamarádka je v rozvodovém řízení? Jde to poměrně těžko, a tak se na dovolené „spřátelí“ s místním mladým mužem. Nebo se na tříměsíční zahraniční pracovní cestě „spřátelí“ s mladším stážistou. Mladíků je take spousta jako mladých dobrovolníků na dobročinných akcích. Pro „spřátelení“ s benefitem oplodnění je spousta možností. Jen se těmto mladíkům musí říct, že berou antikoncepci.

A tak se za pár týdnů raduje, že je v očekávání. Finančně je zajištěna, výbavička koupena už ve třetím měsíci těhotenství, porod zajištěn s nadstandardem a přestárlí prarodiče se těší na vnouče. 

Kde je ten právní problém?

Ono to totiž těm ženám nestačí. Možná je to způsobeno hormony nebo touhou zajistit dítě, ale i přes deklaraci dvacetiletým mladíkům o tom, že si dítě nechají a oni nebudou mít žádné závazky vůči ženě ani dítěti, se některé tyto ženy na ty hochy obrátí s požadavkem o určení otcovství a stanovení povinnosti hradit výživné. 

Už osmý případ za rok 2020 s obdobným scénářem. Argument, ona po mě nic nechtěla, ani mi nedala možnost rozhodnout o dítěti, natož o důvodech a způsobu početí, nebude soud přikládát žádnou váhu. Řeší se přece zájem dítěte a jeho právem je mít určeného otce a řádně a spravedlivě hrazené výživné. 

Takže se hoši ve věku dvaceti let stanou otci dětí žijících někde v České republice, jedná-li se o cizince, kam budou zasílat deset procent svého měsíčního příjmu, což není na naše standardy zanedbatelná částka, pokud se bavíme o průměru 2.000 EUR měsíčně. A tito mladíci zřejmě nebudou mít moc možností ovlivnit, co se s jejich penězi děje, ale hlavně jak dítě bude žít. A tady to nekončí. Nejen, že začne povinnost hradit výživné na dítě, ony tyto ženy si vzpomenou i na výživné neprovdané matky a chtějí, aby mladík zabezpečil výbavu pro dítě. Následně se u soudu zjistí, jaký je jeho majetek, resp. majetek rodičů, který jim v budoucnu připadne a začnou se intenzivně zajímat o to, co dítě jako dědic bude jednou dědit, jaký má nárok, aby srovnal životní úroveň s hochem, co žije s rodiči v luxusní vile na Floridě nebo na vinici v Toskánsku. A mladý muž zřejmě dospěje a seznamuje se s právním řádem České republiky.

Otázka dobrých mravů se minimálně na úrovni prvostupňových soudů neaplikuje, je to pochopitelné, opatrovnické soudy musí hájit zájmy nezletilých dětí. Avšak u sporů na výživné neprovdané matce se domnívám být aplikována měla. 

Takže namísto toho, aby ženy, když uspokojí své biologické hodiny na úkor bezstarostného mládí, byly rády za vyřešení jejich problému, vytvoří další spory. Pak jediná možná obrana je u mužů rovněž vymáhat svá rodičovská práva stejně silně a neústupně. 

A jsme v začarovaném kruhu sporů a hádek, které nemusely být. Rok 2021 zase přinesl další případy, a to, že některé ženy v daném věku prostě odjedou na kliniku do zahraničí a přijedou v očekávání s neznámým dárcem. Zatím spory neřeším, jen zápis v matrice. Ale je to smutný výsledek rozkladu rodiny.