Legitimita sledování a šíření fotografií z výkonu jeho práce v pekárně v průběhu trestu odnětí svobody.25/05/22  |  Analyses  |  Defamation

Tomáš Řepka se soudil s bulvárním týdeníkem Pestrý svět o legitimitu jeho sledování a šíření fotografií z výkonu jeho práce v pekárně v průběhu trestu odnětí svobody. 

Městský soud v Praze dne 28.4.2022 potvrdil prvostupňové rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8.11.2021, kterým bylo rozhodnuto, že není možné někoho pronásledovat, zvláště za situace, kdy se nemůže bránit – jako je případ, kdy je ve výkonu trestu odnětí svobody a je v zaměstnání! Fotografie byly pořízeny bez jeho souhlasu a vědomí, bez vědomí Vězeňské služby a bez vědomí jeho zaměstnavatele.

Bulvární týdeník Pestrý svět v srpnu 2019 uveřejnil článek s titulkem „Tajné foto z vězení“, s upoutávkou na titulní stránce tohoto časopisu s popisem „Jedinečná fotoreportáž z věznice“.

Zveřejněné fotografie ze sledování jej zachytily při práci v pekárně v době výkonu trestu. Tyto fotografie byly pořízeny a zveřejněny bez jakéhokoliv veřejného zájmu, pouze z důvodu ponížení pana Řepky. Toto zveřejnění je v rozporu s konstantní judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. 

Sledování, pořízení a zveřejnění fotografií neobstojí v testu proporcionality co do otázky přínosu do debaty ve veřejném zájmu a okolnostech, za kterých byly pořízeny. Fotografie nebyly nezbytné k zajištění důvěryhodnosti informace o tom, že pan Řepka v rámci výkonu trestu pracuje pro pekárnu. Neměl možnosti, jak se fotografování bránit, ani se mu nijak vyhnout. ESLP konstantně vychází z toho, že soukromý život se může odehrávat i na místech veřejných i veřejně přístupných, kde ale existuje rozumné očekávání, že soukromí bude zachováváno, kam bezesporu, podloženo i rozhodnutími Ústavního soudu, patří i místo výkonu zaměstnání. 

Sledování probíhalo soustavně, několik dní, a to celodenně, jak vyplývá z textu popisků k fotografiím a článku, Pestrý svět dokonce ani neodstranil registrační značku automobilu, kterým byl pan Řepka jako vězeň převážen, čímž ohrozili jeho bezpečnost, ale i ostatních spoluvězňů a daného zaměstnavatele. 

Zásah do jeho práv nebyl přiměřený s ohledem na sledovaný cíl bulváru a nebyl v souladu se kritérií dle propracované judikatury ESLP, Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, ale také tím, že při tvrzeném výkonu zpravodajské licence žalovaná porušila různé právní předpisy, mimo Občanský zákoník, také Zákoník práce, Zákon o zpracování osobních údajů a Evropská vězeňská pravidla, EÚLP.