Nová doporučující tabulka pro orientační výpočet výživného

Limity tabulky

Krom tabulky je třeba stále mít na paměti základní pravidlo, životní úroveň děti má být zásadně shodná s úrovní rodičů. Tabulka má určité limity, které je nutné brát v potaz při její aplikaci, např. nezohledňuje majetkové poměry rodiče či vliv péče nového partnera se kterým rodič a dítě žije. Takové skutečnosti bude třeba vždy vyhodnotit individuálně. Tabulka je určená pro standardní případy, tedy nelze ji například využít pro děti, která mají ze zdravotních důvodu vysoké odůvodněné potřeby. Tabulka pracuje s reálně dosahovaným příjmem, potenciál příjmu pracuje s úvahou a s takovými případy tabulka vůbec nepracuje, lze ji ovšem užít přiměřeně pokud je možné příjem rámcově vyčíslit. Obtížné může být rovněž užití u rodičů s nadstandardními příjmy. Tabulka je určena pro případy, kdy má rodič maximálně 4 vyživovací povinnosti. Složitější je rovněž aplikace pravidel na zletilé děti. Určená částka se nemusí vždy realizovat pouze ve formě poskytování peněžních prostředků, ale lze si představit, pokud se na tom rodiče dohodnou, že část plnění bude poskytována například formou přímého nákupu určitého zboží či služeb. Tabulka rovněž nemusí být bez dalšího využitelná v případech, kdy již u některého z dětí bylo výživné určeno soudem, ale lze ji vzít v potaz při případné pozdější dohodě rodičů o změně výživného. Tabulka pracuje s rozčleněním do životních etap dítěte, ale potřeby dítěte s věkem obecně neustále rostou, proto je doporučeno, aby při řešení jedné věkové etapy docházelo k navýšení výživného po 3 letech od předchozího určení, a to navýšením podílu výživného na příjmu povinného o 1%.

Etapa	Věk dítěte (zpravidla)	Podíl výživného na příjmu povinného
		1 vyživovací povinnost	2 vyživovací povinnosti	3 vyživovací povinnosti	4 vyživovací povinnosti
Předškolní věk	0–5 let	14 %	12 %	10 %	8 %
I. stupeň ZŠ	6–10 let	16 %	14 %	12 %	10 %
II. stupeň ZŠ	11–15 let	18 %	16 %	14 %	12 %
SŠ a vyšší vzdělávání	16 a vícelet	20 %	18 %	16 %	14 %
Kontrolní částka		Pevná spodní hranice	66 % z příjmunebo pevná spodní hranice(podle toho, která částka je vyšší)	55 % z příjmunebo pevná spodní hranice (podle toho, která částka je vyšší)	50 % z příjmunebo pevná spodní hranice (podle toho, která částka je vyšší)

Postup použití tabulky

Při použití tabulky je třeba respektovat následujících 6 kroků: 

1. Určit čistý příjem povinného
2. Přiřadit životní etapu dítěte
3. Zohlednit počet vyživovacích povinností rodiče
4. Zohlednit míru péče a styku s dítětem
5. Zjistit tzv. kontrolní částku 
6. Případně korigovat výsledek pomocí kontrolní částky

• Určení čistého příjmu
   

Na začátku aplikace tabulky je třeba určit čistý příjem. Čistým příjmem rozumíme u zaměstnanců čistou mzdu, tj. hrubá mzda po odečtení zálohy na daň z příjmu fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Součástí jsou rovněž příplatky za práci přesčas, o svátcích či v noci, osobní ohodnocení, prémie, odměny a odměna za pracovní pohotovost. Dále je nutné zahrnout veškeré další příjmy, které mohou povinnému náležet, čímž rozumíme například příjmy z pronájmů, odměny z autorských práv a další zdanitelné příjmy. Zahrnujeme též sociální dávky (dávky nemocenského pojištění, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovské příspěvky atd.). U příjmu může docházet během roku k výkyvům, proto je třeba vyhodnocovat období alespoň 12 předcházejících měsíců, nejlépe měsíců 18 (dojde k sečtení částek čistého příjmu za každý měsíc a následně se vydělí částka počtem měsíců a užije se výsledný průměr). U podnikatelů je situace složitější, ale tabulku lze užít, pokud je možné z dostupných podkladů alespoň rámcově určit průměrný čistý měsíční příjem podnikatele. 

• Životní etapa dítěte

Dalším krokem je přiřazení dítěte do příslušné životní etapy v tabulce. Ta je určena především stupněm vzdělání, věk je zde pouze orientační hodnotou. 

• Počet vyživovacích povinností rodiče

Dále je důležité vzít v potaz počet vyživovacích povinností rodiče, které má vůči všem jeho dětem. Díky zjištěnému počtu vyživovacích povinností je možné protnout příslušný řádek životní etapy s příslušným sloupcem podle celkového počtu vyživovacích povinností, tím zjistíme procentuální hodnotu, která určuje podíl z čistého příjmu na každé dítě. 

• Míra péče a styku s dítětem

Jakmile máme určený procentuální podíl z hodnoty čistého příjmu, tak je třeba zohlednit míru péče o dítě, tzn. v jaké míře se rodič o dítě reálně stará a obstarává jeho obvyklé potřeby. V praxi platí, že s vyšší mírou faktického zapojení rodiče se mu snižuje poskytovaná částka výživného. Nezáleží na tom, jak je formálně označen typ péče, ale na reálném zapojení do obstarávání potřeb dítěte. V případě mimosoudní dohody, zejména u výpočtu výživného v případě střídavé péče či výlučné péče s rozšířeným stykem druhého rodiče lze zvážit určité zjednodušení. Mohlo by dojít k určení rozdílu mezi částkami vyčíslenými pro oba rodiče, aby nedocházelo k neustálému přesunu totožných částek. 

Pomocné hledisko je počet dní v měsíci, které dítě tráví s rodičem. Lze pracovat i s průměrným měsíčním počtem dní. Započítáno by mělo být takové zapojení rodiče, které je spojeno s typicky celodenním pobytem dítěte u rodiče a také pravidelná úhrada jeho obvyklých potřeb při péči a styku (například platby za odívání, stravování či pravidelné zájmové aktivity). Započítán by neměl být styk ve zcela minimálním rozsahu, ale ani relativně široký styk, pokud všechny obvyklé potřeby dítěte zajišťuje rodič, který má dítě v péči.  

K samotnému výpočtu. Podíl péče rodiče, lze určit tak, že počet dnů, které s ním dítě tráví se vydělí číslem 30,4. Přičemž počet dnů lze vyjádřit maximálně hodnotou 30,4. Výsledek (podíl péče) se odečte od hodnoty 1. Takto získanou hodnotou se vynásobí předběžná částka výživného, čímž se získá částka výživného v závislosti na péči. Například pokud uvažujeme o péči, kdy mají rodiče péči rozdělenou přesně na polovinu, tak vezmeme počet dnů 15,2 děleno číslem 30,4. Výsledek 0,5 odečteme od hodnoty 1. Výsledná hodnota 0,5 je hodnotou, kterou vynásobíme předběžnou částku výživného dle tabulky, tedy pokud rodič má předběžně stanovenou částku výživného na 10 000 Kč, tak dojde k vynásobení hodnotou 0,5, čímž dospějeme k částce výživného dle podílu na péči= 5000 Kč/měsíčně. V případě více dětí je třeba výpočet provést ve vztahu ke každému dítěti samostatně. 

• Kontrolní částka    

V určitých případech může být určená částka výživného, a to zejména při existence více vyživovacích povinností, příliš vysoká ve vztahu k možnostem rodiče. Je proto třeba zohlednit orientační částku (tzv. kontrolní částku), která by měla rodiči po odečtení částek výživného zůstat. Stanovení kontrolní částky určuje poslední řádek tabulky. Kontrolní částka se vypočítává dvakrát a je vybrána ta, která je pro rodiče příznivější, tzn. vyšší částka. Metody určení kontrolní částky jsou a) stanovení procentem z příjmu či b) stanovení pevnou spodní částkou.  

1. Kontrolní částka stanovená procentem z příjmu: je určena jednoduše, tak že dojde k výpočtu podílu z příjmu dle hodnoty v tabulce. Například u 2 vyživovacích povinností musí rodiči zůstat 66% z příjmu. 
2. Kontrolní částka stanovená pevnou spodní částkou: je určena s využitím tzv. nezabavitelné částky, která se jinak používá při výpočtu srážek z příjmu povinného v exekuci a oddlužení. Lze ji jednoduše stanovit pomocí online Kalkulátoru splátek pro oddlužení Ministerstva spravedlnosti. 

• Korigování výživného pomocí kontrolní částky

Po určení kontrolní částky (užita je ta vyšší, příznivější) je třeba zkontrolovat, zda výše výživného nepřekračuje přijatelnou hranici. Odečtení kontrolní částky od čistého měsíčního příjmu se získá částka, kterou by výživné nemělo přesáhnout. Pokud předběžně stanovené výživné převyšuje orientační maximální výši, je vhodné zvážit následnou korekci. V případě jedné vyživovací povinnosti je třeba pouze snížit na zjištěnou maximální výši. U více vyživovacích povinností je korekce složitější. 

V případě, kdy má rodič více vyživovacích povinností se nejprve stanoví součet podílů z příjmu (v %), které odpovídají v tabulce jednotlivým vyživovacím povinnostem. Orientační maximální výše výživného se tímto součtem podílů z příjmu (v %) vydělí. Abychom pak získali korigovanou částku výživného připadající na konkrétní dítě, vynásobíme získanou mezihodnotu hodnotou podílu z příjmu (v %), který danému dítěti dle tabulky přísluší. Tím dojde k distribuci maximálního množství peněz v poměrech dle tabulky mezi jednotlivé děti.

V souvislosti se shora uvedenou problematikou je naše kancelář připravena Vám v této oblasti poskytnout odborné právní služby. V případě zájmu či jakýchkoliv jiných dotazů nás neváhejte kontaktovat na e-mailové adrese eva.ondrejova@ondrejova.cz