Jak si lze upravit nejpalčivější otázky, které se ukáží být sporné zejména po ukončení soužití? Jak vyřešit vlastnictví takových věcí jako je byt, auto, movité věci náležející do obvyklé rodinné domácnosti? Jak vyřešit rozdělení nashromážděných úspor, výtěžků z pronájmů nebo společných dluhů? Jak rozdělit úhrady nákladů spojených se soužitím? Jak upravit nájem bytu po ukončení vztahu? Po několikaletém soužití, jak vypořádat nárok na určité odchodné, výživné za ztracená léta? Jak vyřešit zastupování v běžných záležitostech?

KOHABITAČNÍ SMLOUVA - VZOR KE STAŽENÍ

Nový občanský zákoník pod pojem „osoby blízké“, zahrnuje rovněž „přítele, přítelkyně“ (možné označit rovněž jako druh, družka, partneři či kohabitanti). Zákoník však neupravuje majetková práva ani závazky nesezdaných osob tak, jak tomu činí u manželů, což je oblast, ze které vyvstává nejvíce sporů po zániku vztahu.

Rodičovská odpovědnost k dětem se od manželství neliší. Práva a povinnosti jsou zcela stejná. Je zde jediná výjimka, a to u určení otcovství. Otcovství lze určit souhlasným prohlášením rodičů nebo je určí soud.

Pokud zůstavitel nezanechal závěť, dědí přítel/přítelkyně za splnění dvou podmínek: žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost nebo byla odkázán výživou na zůstavitele, dědí až v druhé nebo třetí dědické skupině (§1636 NOZ).

Ochrany osobnostních práv jako je jméno, čest a soukromí, osobní integrity je oprávněna se domáhat osoba blízká. Ta je oprávněna chránit před zásahy do osobnosti i zesnulé. V případech náhrady škody je rovněž oprávněna i osoba blízká.

Nejdelší tradici má kohabitační smlouva tzv. living together agreement ve Velké Británii. Také ve Švýcarku a Německu překlenuje mezeru v zákoně a praxí. Ani v České republice nic nebrání tomu, aby kohabitační smlouva mohla být uzavřena jako tzv. nepojmenovaná smlouva dle ust. § 1746 odst. 2 NOZ.

V této smlouvě by tak mohly být veškeré otázky upraveny najednou, namísto jednotlivých dílčích specifických smluv:

1. majetkové práva – nabytí vlastnictví k movitým i nemovitým věcem pořízeným za trvání vztahu, rozdělení vlastnictví k věcem po zániku soužití, vypořádání úspor, výnosů z pronájmů a podnikání

2. závazková práva – nájem k bytu, věcem, půjčky, zápůjčky, pojištění

3. výživné po ukončení vztahu

4. úhrada společných nákladů

5. zastoupení

Zde je interaktivní vzor, který slouží jako návod k tomu, co lze zakomponovat do smlouvy, neřeší však všechny specifické požadavky klientů. Je tak vhodné se o jednotlivostech nebo zvláštnostech poradit s advokátem.

 

KOHABITAČNÍ SMLOUVA - Vzor

Jinak lze každou jednotlivou oblast řešit samostatným smluvním dokumentem:

Kupní smlouva – věc by spadala do podílové vlastnictví s určením podílů

Nájemní smlouva – uzavření oběma partnery

Smlouva o důchodu – opakující se plnění dávek po určitou dobu na místo výživného

Závěť/dědická smlouva – k určení většího dílu než zákonného pro partnera

Smlouva o zastupování členem domácnosti, plná moc – k zastupování

Smlouva o úvěru – uzavření oběma partnery

Smlouva o vzájemném plnění – úhrada nákladů apod.

Tyto smluvní dokumenty by musely mít náležitosti daného smluvního typu. Na každou jednotlivou věc, kterou by partneři kupovali společně by museli opětovně sepisovat další smlouvy. Kohabitační smlouva se tak jeví jako jednoduché a efektivní řešení. ©

JUDr. Eva Ondřejová, LL.M.

advokátka