Delfi proti Estonsku20/07/14 | Judikáty ESPL | Ochrana osobnosti
Velký senát Evropského soudu pro lidská práva projednával 9. července 2014 stížnost Delfi AS, týkající se odpovědnosti internetového zpravodajského portálu za urážlivé komentáře svých čtenářů. Rozsudek bude vynesen do konce července.
Stěžovatelka Delfi AS je estonská společnost vlastnící největší internetové zpravodajské portály v zemi. V roce 2006 Delfi otiskla článek o trajektové společnosti zabývající se rozhodnutím společnosti o změně tras svých trajektů, které zapříčinilo narušení ledu, který slouží jako další možnost přepravy automobilů mezi pevninou a blízkými ostrovy. Důsledkem tohoto narušení bylo zpoždění otevření ledních cest o několik týdnů a nutnosti využívat právě přepravu předmětné trajektní společnosti. K článku byla otevřena diskuze a čtenáři mohli vkládat své příspěvky. Mnozí z nich napsali hrubě urážlivé komentáře směřující na společnost i jejího majitele.
Vlastník společnosti zažaloval Delfi v dubnu 2006 a v roce 2008 bylo rozhodnuto v jeho prospěch a přiřknul náhradu nemajetkové újmy ve výši 5 000 EEK (zhruba 8 000 Kč). Estonský soud konstatoval, že komentáře byly hrubě urážlivé a odpovědnost nese Delfi. Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvého stupně, když odmítl argumentaci Delfi, že podle směrnice 2000/31/EC o elektronickém obchodu jeho role jako provozovatele internetových služeb (ISP) byla pouze pasivní, technická a neutrální.
Delfi se 4. prosince 2009 obrátila na Evropský soud pro lidská práva pro porušení článku 10 Evropské úmluvy (svoboda projevu), estonskými soudy, když ji uznaly odpovědnou za komentáře svých čtenářů.
Soud rozhodl dne 10. října 2013, že článek 10 nebyl porušen. Konstatoval, že přiznání odpovědnosti stěžovatelce bylo ospravedlnitelné a proporcionální omezení svobody projevu, zvláště z důvodu vysoce ofensivních komentářů. Delfi neučinila opatření k zabránění šíření těchto komentářů, profitovala z jejich uveřejnění a umožnila jejich autorům zůstat anonymní. Nadto výše újmy nebyla excesivní.
V lednu 2014 stěžovatelka podal žádost o předložení věci k Velkému senátu.